Člověk nebo odpad?!
Pan Jirásek působí jako embryolog v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Velká část jeho činnosti je postavena na existenci tzv. "potratového zákona", zákona podle něhož se narození dítěte od početí až do hmotnosti 500 gramů (cca 24. týden těhotenství), které nepřežije prvních 24 hodin po porodu, v případě narození mrtvého dítěte až do váhy 1000 gramů (cca 28. týden těhotenství), nazývá potrat a takové potracené dítě - zdravotnický odpad, tkáň.
Embryolog pan Jirásek tyto děti krájí a zkoumá, aniž by dostal či vůbec potřeboval souhlas rodičů dítěte s touto jeho činností. Naše legislativa mu to bohužel umožňuje. A pan Jirásek toho náležitě využívá i pro své soukromé aktivity. Upravuje mikroskopicky zvětšené snímky plátků těchto dětí, barevně je dolaďuje, pojmenovává a vystavuje ve výstavních sálech. A dokonce se diví, že není o jeho výstavu u nás zájem. Jeho tvrzení, že lidská bytost je ta, která se narodí a přežije, vzbudilo na zahraniční konferenci kritiku. Embryo je prospektivní lidská bytost a srovnávat tuto skutečnost s prospektivitou toho, zda se někdo stane kancléřem je nikoliv vysvětlující, ale šokující.
Naše nejmladší dcera se narodila ve 24. týdnu těhotenství, tedy na hranici životaschopnosti právě v porodnici, kde působí i pan Jirásek. Vzhledem k tomu, že jsem začala rodit již ve 23. týdnu těhotenství, měla jsem "potratový zákon" stále v patách. Již při přijetí si mne přehazovali z jednoho oddělení na druhé. Porod nebo potrat? Člověk nebo odpad? Ochránila jsem svoji dceru do magického 24. týdne těhotenství. Přesně o půlnoci začali mé dceři poskytovat péči směřující k záchraně jejího života. Bylo to o prsa. Dcera se narodila dva dny poté. Pak byla legislativa již plně na naší straně. Dcera vážila pouze 670 gramů, byla zaintubována a pár týdnů odkázána na úplnou plicní ventilaci. Po dlouhém traumatizujícím období si konečně užíváme života spolu s naší úžasnou dcerou. Mé zraněné já se zvedá z tratoliště krve, uzdravuje se a já naštěstí nemusím přemýšlet, zda pro své "umělecké výtvory" nepoužil pan Jirásek i naši dceru.
Při narození dítěte, které naše legislativa označuje jako zdravotnický odpad, nebývají bohužel rodiče podpořeni v přijetí tohoto narozeného dítěte a v následném rozloučení se s ním, v přijetí ztráty. Tato nepodpora může způsobit, že se žena nevyrovná s touto životní událostí, zatlačí ji do pozadí. Možná nevědomě bude ovšem negativně ovlivňovat její další život i plnění její mateřské role. Každá životní událost má své fáze a je nutné tyto fáze respektovat, jinak se nám budou připomínat stále naléhavěji. Vynakládání úsilí k tomu, abychom toto připomínání potlačili, nám klidu nedodá, pouze nás vyčerpá. Klid můžeme získat, pokud si dovolíme takovou životní událost prožít a k tomu potřebujeme podporu. To, jak se chováme k těhotné a rodící ženě, k ženě - matce, k jejímu dítěti, to jak přistupujeme k počínajícímu životu, odráží atmosféru a fungování celé naší společnosti.
Jsem přesvědčena, že život každého člověka začíná jeho početím a i ten, který má na tomto světě vyměřený velmi krátký čas má svůj smysl. Pro mne mají životy mých dětí, i těch kterým byl vyměřen skutečně krátký čas v mé děloze, mnohem větší význam než život pana Jiráska. Počínající život není zdravotnický odpad ani obyčejná tkáň. O tom by mohla vyprávět každá žena, která o své miminko přišla.
Apeluji na naše zákonodárce, aby co nejdříve projednali a přijali změnu "potratového zákona". Změnu zákona, která bude podporovat rodinu, lidskost, respekt, která bude podporovat úctu k životu a právo na svobodu. Potřebujeme zákon, který dá rodičům do rukou odpovědnost za jejich vlastní děti od okamžiku početí. Zákon, který umožní rodičům svobodně se rozhodnout o dalším osudu jejich mrtvých dětí. Zákon, který bude rodiče v těchto těžkých životních okamžicích chránit před manipulací a nekalými praktikami. Pouze rodiče by měli mít právo dát souhlas s vědeckým bádáním svých mrtvých dětí bez ohledu na čas, který uběhl od jejich početí.
Jsme tady PRO ŽIVOT, proto ho PROŽÍVEJME. Pokud budeme život, jeho běh, souvislosti PŘERUŠOVAT nedivme se, že pouze PŘEŽÍVAME.
Zdroj:
Rozhovory:
http://www.zdn.cz/rozhovory/predstavujeme/445803
http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art845
Výstava:
http://www.cuni.cz/IFORUM-9834.htm
Ivana Antalová
Nenuťte ženy rodit doma
Vraťte porody do rukou těhotných žen a porodních asistentek. Věřte, že tím přispějete ke štěstí rodin, k sebevědomí žen jako matek.
Ivana Antalová
SpongeBob v ponožkách
Jen tak pro radost :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Ivana Antalová
Porodit s láskou
"Pouze národ dobře informovaných občanů, kteří znají cenu svých práv, nemůže být zotročen. Jenom tam, kde převládne ignorance, vzniká tyranie." Benjamin Franklin
Ivana Antalová
Moje zpětná vazba nemocnici, ve které jsem se narodila.
Vážený pane Březino, vážený pane Petrželko, obracím se na vás se zpětnou vazbou jako na nynější primáře gynekologicko-porodnického a dětského oddělení nemocnice v Uherském Hradišti, nemocnice, ve které jsem se narodila, a ve které se narodila také moje starší sestra a můj mladší bratr. Budu ráda, pokud vám tato moje zpráva bude positivní inspirací pro vaši činnost poskytovatelů zdravotních služeb, zejména k tomu, aby se každé ženě dostalo podpory porodit co nejlépe a každému dítěti podpory využívat uzdravující mateřskou náruč co nejvíce.
Ivana Antalová
Milí muži, nenechte si ničit u porodu své ženy
Již delší dobu se mi to honí hlavou. Sakra to fakt těm chlapům nevadí, když se jejich ženy vracejí po porodu z nemocnice tak dorasované? To si raději několik týdnů, měsíců či dokonce let nezašukají, nechají se bezdůvodně okrádat.
Ivana Antalová
Dítě patří k rodičům - norma při poskytování služeb v porodnictví
Setkávám se s tím stále dokolečka. "Řekli mi, že nás na porodním sále nemá kdo hlídat a odnesli ho." "Doporučili mi, abych se vyspala, abych si po porodu odpočinula, že mi ji ráno přinesou, ale stejně jsem nemohla celou noc spát." "Po císařském řezu mi ji nosili jen na kojení, prý se to tak u nich dělá." "Říkali, že ví, že se v zahraničí klokánkuje, i když je dítě ventilované, ale oni to tak prostě nedělají." "Musím vydržet, až bude mít tu správnou váhu, abychom mohli být konečně spolu." Zeptám se: "A co chcete Vy?" Většinou přijdou těkavé pohyby očí, mlčení, po tvářích se začnou kutálet slzy. "Na to se mě ještě nikdo nezeptal." Nabídnu kapesníky.
Ivana Antalová
Otevřený dopis k nápravě zákona o občanských průkazech
Vážený pane Pecino, obracím se na Vás s naléhavou prosbou o sjednání nápravy týkající se zákona o občanských průkazech a věcech souvisejících.
Ivana Antalová
Ano pane Pařízku, hlavní změna by měla nastat v každém z nás.
Dnes jsem si se zájmem přečetla rozhovor se šéfem jednoho z perinatologickych center v Praze panem Antonínem Pařízkem. Zaujala mne zejména dvě témata, kterými se rozhovor zabýval. Použiji pouze části rozhovoru, které se vztahují k tématům. Celý rozhovor můžete najít podle zdroje níže.
Ivana Antalová
Ze sukní do kalhot a zpět
... aneb na vlastních nohou rodit do vlastní náruče. Když byla moje maminka mladá, nosila většinou šaty nebo sukně. Doma mám schovanou fotku, na které je vyfocena v šatech, a poprvé těhotná. Na této fotce je také můj tatínek. Fotograf je zvěčnil rozesmáté a tak, že to vypadá, jakoby tatínek dával mamince pěstí do břicha.
Ivana Antalová
Rodiče jako hlavní pečovatelé o předčasně narozené děti v nemocnici
Kanada. Na první pohled to v torontské nemocnici vypadá, jakoby matky svým předčasně narozeným dětem chodily pouze oblékat šatičky a ponožky. Ve skutečnosti zde tráví mnohé z nich kolem 12 hodin denně v roli hlavních pečovatelek o své vlastní dítě. V péči o své vlastní dítě jsou partnery zdravotnickému personálu. Zpráva z nemocnice na Mount Sinai v Torontu mluví o"inovačním" programu zvýšené integrace rodičů do každodenní péče o jejich děti na novorozenecké JIP.
Ivana Antalová
Otevřený dopis řediteli fakultní nemocnice Olomouc k podpoře rodičů
Vážený pane Havlíku, obracím se na Vás se žádostí o intervenci a sjednání nápravy vedoucí k podpoře rodičů v kontaktu a péči o jejich děti na novorozeneckém oddělení fakultní nemocnice Olomouc v jakékoliv době.
Ivana Antalová
Volíme zodpovědného, nikoliv populistického prezidenta
Vážený pane Schwarzenbergu, jsme velmi šťastní, že jste postoupil do druhého kola prezidentských voleb a vyjadřujeme Vám podporu i v tomto nadcházejícím kole. Vaše spontánní vystoupení v divadle Archa, kde jste se přidal ke zpěvu naší národní hymny, nás velmi dojalo. Opět jsme se cítili jako v listopadu 1989, po tvářích nám tekly slzy. Jsme přesvědčeni, že s Vámi půjdeme cestou pravdy a lásky ke svobodě. A věříme, že si tuto cestu jako občané České republiky zasloužíme.
Ivana Antalová
Nezbytné předpoklady k uzdravení porodnictví v ČR
Před několika měsíci jsme se v našem úvodním příspěvku do diskuse o nutnosti proměny porodnictví „Osvoboďme porody od vedoucí úlohy lékařů“, věnovali svobodě volby porodu, kterou považujeme za klíčový předpoklad k uzdravení porodnictví a naší společnosti. Tento náš příspěvek můžete najít zde: http://ivanaantalova.blog.idnes.cz/c/283895/Osvobodme-porody-od-vedouci-ulohy-lekaru.html
Ivana Antalová
Otevřený dopis zaměstnancům neonatologických oddělení v ČR
Vážený pane primáři, vážení lékaři, lékařky, zdravotní sestry i další ošetřující personále neonatologického oddělení, již několik let je mi velmi blízké téma rodin s předčasně narozenými dětmi zejména proto, že jsem sama matkou šestileté dcery narozené ve 24. týdnu těhotenství. Mé zkušenosti s mými staršími dětmi, které jsem porodila v obvyklém termínu porodu spontánně a císařským řezem, mi daly pocítit na vlastní kůži ty obrovské rozdíly v rozvoji mých schopností postarat se o mé dítě, v mé jistotě ve vlastních rodičovských kompetencích, v mém mateřském sebevědomí. Nejenom tyto mé velmi těžké životní zkoušky, které jsem úspěšně zvládla, mi daly odpověď na nejdůležitější otázku, kterou jsem si kladla. Kde je moje místo v roli matky vlastního dítěte?
Ivana Antalová
Osvoboďme porody od vedoucí úlohy lékařů
aneb chutná to jako tenkrát... Je tristní, že ani 23 let od sametové revoluce u nás nemají ženy možnost svobodné volby porodu. Je to ostudné pro zemi, ve které po většinu této doby vládly pravicové strany, které se hlásí ke svobodě volby. Experti těchto pravicových stran tvrdí, že ženy svobodu volby porodu mají. Ovšem pod vedením lékařů. Za socialismu jsme také měli různé „svobody“. Ovšem pod vedením komunistů . Chutná to jako tenkrát.
Ivana Antalová
Díky tomu, že dokážu pomoct sobě, můžu pomáhat i ostatním
Děkuji mé přítelkyni Gaurí Chrastilové za velmi příjemný a podporující rozhovor, který se mnou stvořila.
Ivana Antalová
Reakce na článek pana Cabrnocha "Jasné ne porodům doma!"
Vážený pane Cabrnochu, se zájmem jsem si na stránkách ODS, právě na den dětí, přečetla Váš názor na v poslední době velmi probírané téma "porody doma". Myslím si, že právě děti Vám za tento dárek nepoděkují, spíš Vás ukamenují a zodpovědní rodiče se k nim přidají.
Ivana Antalová
Moje cesta k životu
Moje maminka se narodila doma, na posteli, která stála pod oknem, podobně jako její tři starší bratři. Maminčin nejstarší bratr při porodu zemřel. Narození mé maminky byl jediný porod, kterému byl přítomen také její otec. Vztah mezi nimi byl po celý život ze všech vztahů mezi otcem a jeho dětmi vztahem nejsilnějším. Když můj dědeček zemřel a moje maminka ho se svým bratrem v rakvi holili, aby ho připravili na tuto jeho poslední cestu, oba s bratrem vnímali, jak se i v tuto chvíli více přiklání k ní, k jejímu hlasu.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2733x