Moje zpětná vazba nemocnici, ve které jsem se narodila.
Narodila jsem se v roce 1969, necelý rok a půl po narození a úmrtí mé starší sestry.
Vzhledem k tomu, že události týkající se narození a úmrtí mé starší sestry měly zásadní vliv na rodičovské kompetence mé matky, tedy i na formování mého života, rozepíšu se o nich podrobněji.
O existenci své starší sestry jsem se dozvěděla náhodou ve školním věku, když jsem našla její rodný a úmrtní list s diagnózou nitrolební krvácení. Moje matka mi řekla, že měla těžký porod, při kterém došlo k poranění mozku její starší dcery a následnému nitrolebnímu krvácení, které bylo i příčinou úmrtí. Od vedoucího lékaře porodníka se jí dostalo informace, že měla těžký porod a mělo být využito možnosti císařského řezu. Od ošetřujícího dětského lékaře se jí dostalo informace, že by její dcera byla vážně postižená, takže je vlastně dobře, že zemřela a že jako mladá žena si může pořídit další dítě. Více jsem se nedozvěděla. Dalších třicet let jsem žila v tomto přesvědčení. Během tohoto období jsem i já několikrát otěhotněla a porodila. S každým mým dítětem jsem si stále více uvědomovala, jak automaticky předávám mé vlastní kompetence do rukou někoho jiného, jak je pro mne těžké důvěřovat sobě a prosazovat samu sebe a názory okolí brát pouze jako poradní hlasy. Rozhodla jsem se ovšem nepředávat tuto svoji závislost mým dětem a vzít si zpět mé vlastní kompetence. Objevování zákonitostí vztahu mezi matkou a jejím dítětem, porodem a jeho podporu se stalo jedním z mých životních naplnění.Toto mé rozhodnutí mělo také positivní vliv na život mé matky.
Asi dva roky před svojí smrtí mi moje matka poprvé dokázala bez návalu pláče vyprávět o okolnostech narození její první dcery. Vše si i po více než čtyřiceti letech dobře pamatovala. V noci ji odtekla plodová voda, v té době již byla v nemocnici. Poté byla převezena na porodní sál, kde se ošetřující lékařka vyjádřila: "Do vizity to dáme." Moje matka vleže s nohama přivázanýma ve třmenech se stala obětí násilí, při kterém ji byly aplikovány injekce do stehen, použit vakuumextraktor, kdy si vybavuje, že se ošetřující lékařka spletla v nastavení parametrů přístroje, provedena rozsáhlá episiotomie a za využití kleští a Kristellerovy exprese byla její starší dcera vyrvána z jejího těla. Ošetřující lékařce se to skutečně do vizity povedlo. Poté byla od své dcery násilně separována, jak bylo tehdejší rutinní praxí a byla ji nošena pouze jednou za tři hodiny na kojení. Třetí den, když si užívala těchto krásných vzácných chvilek viděla svoji dceru naposledy živou. Omdlela v její náruči a po pár dalších dnech zemřela. Třicet let po narození a úmrtí starší dcery moje matka prodávala v bufetu. Když měla obsloužit jednu zákaznici, udělalo se ji nevolno. Obsloužila ji jako automat a vzala si týden dovolenou. Touto zákaznicí byla ošetřující lékařka, která byla přítomna u porodu její starší dcery. V té době moje matka nechápala, co se to s ní děje. Rozsáhlá fyzická poranění (následky episiotomie, pohmožděná žebra, modřiny) se mé matce časem zhojily, ovšem psychická zranění se stala její noční můrou, pro jejichž úplné zhojení nenašla dostatečnou podporu a která měla také negativní vliv na život celé rodiny.
Pár měsíců před svojí smrtí mi moje matka řekla: "Kdyby po mně nyní chtěla, abych ji obsloužila, řekla bych ji, že ji neobsloužím, protože mi zabila dítě." Cítila jsem v jejím hlase klid, obdivovala jsem ji za to, že mi dokázala po tolika letech vlastního utrpení předat naději, že vždy má význam život prožívat a vlastní zranění si uzdravovat.
Díky tomu, co jsem mohla ve svém životě prožít, jsem objevila důležitou zákonitost zachování a růstu života, zákonitost, která je založena na spolupráci. V případě porodu zejména na spolupráci mezi rodící ženou a jejím rodícím se dítětem, případně za podpory poskytovatelů zdravotních služeb. Spolupráci, kde nemá místo násilí, jehož zdrojem je strach jako důsledek nezhojených zranění a s ním související potřeba kontroly neboli touha po moci.
S úctou a přáním spousty positivní energie do dalších dnů.
Ivana Antalová
ivanaantalova.cz
matka tří dětí
zakladatelka projektu BabyKlokánci, o.s. Zrnka
spoluautorka knihy "Bonding - porodní radost"
Ivana Antalová
Nenuťte ženy rodit doma
Vraťte porody do rukou těhotných žen a porodních asistentek. Věřte, že tím přispějete ke štěstí rodin, k sebevědomí žen jako matek.
Ivana Antalová
SpongeBob v ponožkách
Jen tak pro radost :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Ivana Antalová
Porodit s láskou
"Pouze národ dobře informovaných občanů, kteří znají cenu svých práv, nemůže být zotročen. Jenom tam, kde převládne ignorance, vzniká tyranie." Benjamin Franklin
Ivana Antalová
Milí muži, nenechte si ničit u porodu své ženy
Již delší dobu se mi to honí hlavou. Sakra to fakt těm chlapům nevadí, když se jejich ženy vracejí po porodu z nemocnice tak dorasované? To si raději několik týdnů, měsíců či dokonce let nezašukají, nechají se bezdůvodně okrádat.
Ivana Antalová
Dítě patří k rodičům - norma při poskytování služeb v porodnictví
Setkávám se s tím stále dokolečka. "Řekli mi, že nás na porodním sále nemá kdo hlídat a odnesli ho." "Doporučili mi, abych se vyspala, abych si po porodu odpočinula, že mi ji ráno přinesou, ale stejně jsem nemohla celou noc spát." "Po císařském řezu mi ji nosili jen na kojení, prý se to tak u nich dělá." "Říkali, že ví, že se v zahraničí klokánkuje, i když je dítě ventilované, ale oni to tak prostě nedělají." "Musím vydržet, až bude mít tu správnou váhu, abychom mohli být konečně spolu." Zeptám se: "A co chcete Vy?" Většinou přijdou těkavé pohyby očí, mlčení, po tvářích se začnou kutálet slzy. "Na to se mě ještě nikdo nezeptal." Nabídnu kapesníky.
Ivana Antalová
Otevřený dopis k nápravě zákona o občanských průkazech
Vážený pane Pecino, obracím se na Vás s naléhavou prosbou o sjednání nápravy týkající se zákona o občanských průkazech a věcech souvisejících.
Ivana Antalová
Ano pane Pařízku, hlavní změna by měla nastat v každém z nás.
Dnes jsem si se zájmem přečetla rozhovor se šéfem jednoho z perinatologickych center v Praze panem Antonínem Pařízkem. Zaujala mne zejména dvě témata, kterými se rozhovor zabýval. Použiji pouze části rozhovoru, které se vztahují k tématům. Celý rozhovor můžete najít podle zdroje níže.
Ivana Antalová
Ze sukní do kalhot a zpět
... aneb na vlastních nohou rodit do vlastní náruče. Když byla moje maminka mladá, nosila většinou šaty nebo sukně. Doma mám schovanou fotku, na které je vyfocena v šatech, a poprvé těhotná. Na této fotce je také můj tatínek. Fotograf je zvěčnil rozesmáté a tak, že to vypadá, jakoby tatínek dával mamince pěstí do břicha.
Ivana Antalová
Rodiče jako hlavní pečovatelé o předčasně narozené děti v nemocnici
Kanada. Na první pohled to v torontské nemocnici vypadá, jakoby matky svým předčasně narozeným dětem chodily pouze oblékat šatičky a ponožky. Ve skutečnosti zde tráví mnohé z nich kolem 12 hodin denně v roli hlavních pečovatelek o své vlastní dítě. V péči o své vlastní dítě jsou partnery zdravotnickému personálu. Zpráva z nemocnice na Mount Sinai v Torontu mluví o"inovačním" programu zvýšené integrace rodičů do každodenní péče o jejich děti na novorozenecké JIP.
Ivana Antalová
Otevřený dopis řediteli fakultní nemocnice Olomouc k podpoře rodičů
Vážený pane Havlíku, obracím se na Vás se žádostí o intervenci a sjednání nápravy vedoucí k podpoře rodičů v kontaktu a péči o jejich děti na novorozeneckém oddělení fakultní nemocnice Olomouc v jakékoliv době.
Ivana Antalová
Volíme zodpovědného, nikoliv populistického prezidenta
Vážený pane Schwarzenbergu, jsme velmi šťastní, že jste postoupil do druhého kola prezidentských voleb a vyjadřujeme Vám podporu i v tomto nadcházejícím kole. Vaše spontánní vystoupení v divadle Archa, kde jste se přidal ke zpěvu naší národní hymny, nás velmi dojalo. Opět jsme se cítili jako v listopadu 1989, po tvářích nám tekly slzy. Jsme přesvědčeni, že s Vámi půjdeme cestou pravdy a lásky ke svobodě. A věříme, že si tuto cestu jako občané České republiky zasloužíme.
Ivana Antalová
Nezbytné předpoklady k uzdravení porodnictví v ČR
Před několika měsíci jsme se v našem úvodním příspěvku do diskuse o nutnosti proměny porodnictví „Osvoboďme porody od vedoucí úlohy lékařů“, věnovali svobodě volby porodu, kterou považujeme za klíčový předpoklad k uzdravení porodnictví a naší společnosti. Tento náš příspěvek můžete najít zde: http://ivanaantalova.blog.idnes.cz/c/283895/Osvobodme-porody-od-vedouci-ulohy-lekaru.html
Ivana Antalová
Otevřený dopis zaměstnancům neonatologických oddělení v ČR
Vážený pane primáři, vážení lékaři, lékařky, zdravotní sestry i další ošetřující personále neonatologického oddělení, již několik let je mi velmi blízké téma rodin s předčasně narozenými dětmi zejména proto, že jsem sama matkou šestileté dcery narozené ve 24. týdnu těhotenství. Mé zkušenosti s mými staršími dětmi, které jsem porodila v obvyklém termínu porodu spontánně a císařským řezem, mi daly pocítit na vlastní kůži ty obrovské rozdíly v rozvoji mých schopností postarat se o mé dítě, v mé jistotě ve vlastních rodičovských kompetencích, v mém mateřském sebevědomí. Nejenom tyto mé velmi těžké životní zkoušky, které jsem úspěšně zvládla, mi daly odpověď na nejdůležitější otázku, kterou jsem si kladla. Kde je moje místo v roli matky vlastního dítěte?
Ivana Antalová
Osvoboďme porody od vedoucí úlohy lékařů
aneb chutná to jako tenkrát... Je tristní, že ani 23 let od sametové revoluce u nás nemají ženy možnost svobodné volby porodu. Je to ostudné pro zemi, ve které po většinu této doby vládly pravicové strany, které se hlásí ke svobodě volby. Experti těchto pravicových stran tvrdí, že ženy svobodu volby porodu mají. Ovšem pod vedením lékařů. Za socialismu jsme také měli různé „svobody“. Ovšem pod vedením komunistů . Chutná to jako tenkrát.
Ivana Antalová
Díky tomu, že dokážu pomoct sobě, můžu pomáhat i ostatním
Děkuji mé přítelkyni Gaurí Chrastilové za velmi příjemný a podporující rozhovor, který se mnou stvořila.
Ivana Antalová
Reakce na článek pana Cabrnocha "Jasné ne porodům doma!"
Vážený pane Cabrnochu, se zájmem jsem si na stránkách ODS, právě na den dětí, přečetla Váš názor na v poslední době velmi probírané téma "porody doma". Myslím si, že právě děti Vám za tento dárek nepoděkují, spíš Vás ukamenují a zodpovědní rodiče se k nim přidají.
Ivana Antalová
Moje cesta k životu
Moje maminka se narodila doma, na posteli, která stála pod oknem, podobně jako její tři starší bratři. Maminčin nejstarší bratr při porodu zemřel. Narození mé maminky byl jediný porod, kterému byl přítomen také její otec. Vztah mezi nimi byl po celý život ze všech vztahů mezi otcem a jeho dětmi vztahem nejsilnějším. Když můj dědeček zemřel a moje maminka ho se svým bratrem v rakvi holili, aby ho připravili na tuto jeho poslední cestu, oba s bratrem vnímali, jak se i v tuto chvíli více přiklání k ní, k jejímu hlasu.
Ivana Antalová
Člověk nebo odpad?!
Když se ke mně před pár dny dostala informace o aktivitách pana Jiráska v jedné z našich nejznámějších porodnic, dělalo mi velký problém uvěřit tomu, co čtu. Nemohla jsem uvěřit slovům, která pronášel člověk, vědecký pracovník s několika tituly a spoustou ocenění. Dokonce i jeho vlastní syn si myslí, že zašel již moc daleko.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2733x