Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

SpongeBob v ponožkách

5. 11. 2015 11:49:04
Jen tak pro radost :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Uvědomuji si sebe sama a intuitivně se otáčím tak, abych viděla na hodiny. Otvírám oči.

Jééé, ještě mám dvacet minut. I když, pokud bych vstala hned, zvládla bych ráno klidněji. Zavírám oči. Ten stresík mi za pár dalších minut blaženosti pod peřinou prostě stojí.

"Evulko, vstávej, dobré ráno miláčku. Pojď se vyčúrat, už musíme vstávat, abychom stihly školu." Chvatně a přitom jemně se snažím dostat dceru z postele. Nedaří se mi to.

"Když se vyčúráš, můžeš se koukat na SpongeBoba," lákám ji na její oblíbený animovaný seriál o oživlé a trochu naivní houbě na mytí.

Nereaguje.

Mé oči sklouznou na hodiny a cítím, jak moje nervozita stoupá. Zatínám zuby a stále milým hlasem pokračuji: "Pojď miláčku, odnesu Tě na záchod. SpongeBob se na Tebe už určitě těší."

Konečně se probírá. Pomáhám ji za ruce z postele. S úlevou sleduji, jak odchází na záchod. Chvatně zapínám televizi, připravuji hromádku s oblečením.

"Evičko, co chceš ke snídani? A prosím Tě, oblékej se." Koukám, že je naplno ponořena do dialogu kuchaře SpongeBoba s Krabsem, jeho šéfem ve fastfoodu. Rezignuji. Rozmačkávám banán, ten ji většinou chutná. Vložím ji misku do ruky, lžíci do druhé. "Prosím Tě, papej."

Sedám si na postel vedle ni a sundávám ji pyžamo. "Mami, pozor, já nevidím!" SpongeBob s tím nejlepším krabím hambáčem, tedy hamburgerem, v ruce se mi směje za zády. Začínám litovat, že jsem nevstala hned po probuzení. Mohla jsem se smát s ním. Tak jsem jen zaskřípala zuby a zhluboka se nadechla, abych zachovala klid. Za to si skutečně můžu sama.

"Au to bolí!" Ponožky natahuji moc vysoko. Čekám, až si je upraví. Uf, zvládla to překvapivě rychle. Ještě kalhoty, triko.

"Mikinu až potom!" "No dobře, tak se napapej a učeš." Hodím na postel hřeben.

Odcházím se ve spěchu obléct. Po paměti na sebe naházím oblečení, sepnu vlasy. Zahlédnu se v zrcadle, "Hmm, dobrý," usměji se.

"Evičko, prosím Tě, proč nejíš?" SpongeBob se právě Patrikovi, svému nejlešímu kamarádovi, chlubí krásným ananasovokrabím dortem, který sám připravil. Závidím mu jeho neustálé positivní naladění. Beru do ruky lžíci a přemisťuji banán z misky do Eviččiných úst. Jen si mlaská. Projedu hřebenem vlasy. "Mami, to bolí!" Vzdávám to.

Závěrečná znělka. Vypínám televizi. Boty, bundu. Odcházíme.

Výtah. Konečně se zastavím. Máme před sebou společnou čtvrthodinku při procházce do školy.

A příště, vstanu o těch dvacet minut dřív.

Autor: Ivana Antalová | čtvrtek 5.11.2015 11:49 | karma článku: 6.98 | přečteno: 433x

Další články blogera

Ivana Antalová

Porodit s láskou

"Pouze národ dobře informovaných občanů, kteří znají cenu svých práv, nemůže být zotročen. Jenom tam, kde převládne ignorance, vzniká tyranie." Benjamin Franklin

1.8.2015 v 14:55 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 1539 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Iva Marková

Bunda

Vašek jde ze školy domů se třemi kluky ze čtvrté třídy. Vždycky to je dlouhá cesta. Hodně dlouhá, ačkoliv ji lze překonat za deset minut.

2.10.2017 v 22:09 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 540 | Diskuse

Pavel Ponec

Takový běžný den nové doby

[krátká povídka inspirovaná nešťastnými událostmi nedávných dnů] Jarmila doběhla domů unavená, špinavá, ale bez viditelných zranění,

16.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 312 | Diskuse

Iva Marková

Tomáš a Jakub

Osmiletý Tomáš hlídal před obchodem svého ročního bratra v kočárku. Maminka šla nakupovat se samozřejmostí, že na Tomáše je spoleh...

9.9.2017 v 23:43 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 713 | Diskuse

Eva Sádecká

Přišla ke mně láska

A řekla, že nemohla přijít dřív, dokud jsem jí sama neotevřela. Objala mne. Vzala do náruče a tančila se mnou po pokoji. Posadila se ke mně a začala vyprávět. Znělo to jako rajská hudba. Jako bych se po létech vrátila zpátky domů.

2.9.2017 v 20:08 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 433 | Diskuse

Iva Marková

Klarinet

Byl jednou jeden kluk. Takový už trochu větší kluk. Asi třicet nebo čtyřicet mu bylo, já nevím........

25.8.2017 v 23:09 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 332 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2751
www.ivanaantalova.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.