Vážený pane profesore Pirku, vážený pane profesore Pafko, vážený pane profesore Zimo, vážená paní docentko Krámská, vážený pane doktore Dvořáku, vážený pane profesore Hájku, vážený pane profesore Cvachovče, vážený pane profesore Škrho, vážená paní profesorko Haškovcová, vážený pane profesore Pařízku, vážený pane doktore Křepelko, vážený pane doktore Čihaři, vážený pane doktore Knore,
se zaujetím jsem se seznámila s webem https://www.porod-doma.cz, na kterém jste se vyjadřovali k porodům doma. Velmi si vážím Vašeho rozhodnutí věnovat se tak náročnému povolání, u kterého bývá na počátku velkou motivací pomáhat lidem, zachraňovat lidské životy, mnohdy doprovázené zkušenostmi, ať již vlastními či blízkých. Velmi bych Vám přála, abyste našli pro svá povolání, která jsou životním posláním co největší oporu, ať již od svých zaměstnavatelů, zřizovatelů či blízkých, abyste mohli svoji práci vykonávat kvalitně v bezpečném a klidném prostředí.
Ráda bych Vás seznámila s naším rodinným příběhem. Porodila jsem tři děti, všechny tři v porodnici. Až do mého třetího porodu jsem plně důvěřovala lékařům a vycházela maximálně vstříc jejich doporučením a potřebám. Až do mého třetího těhotenství jsem se dokázala z mateřství a rodičovství radovat. Mé třetí dítě se ovšem narodilo ve 24. týdnu těhotenství a celá naše rodina na vlastní kůži zažila nejenom naši špičkovou technickou léčbu, nýbrž i povýšenost a rozporuplnost zdravotnického personálu.
Moje matka porodila své první vytoužené dítě v porodnici. Vzhledem k tomu, že lékařka prohlásila „do vizity to dáme“, napřela do tohoto rozhodnutí všechny své síly a povedlo se, narodila se Eva, šest dnů před Štědrým dnem. Tři dny po Štědrém dnu zemřela v porodnici na krvácení do mozku následkem násilně vedeného porodu. Nebudu Vám dále popisovat, jaký dopad měla tato zkušenost a odmítnutí odpovědnosti personálu na moji matku a následně celou rodinu. Moje matka již zemřela, lékařka, která do jejího života takovým způsobem zasáhla stále žije a možná netuší, jako mnozí další.
Vraťte porody do rukou těhotných žen a porodních asistentek. Věřte, že tím přispějete ke štěstí rodin, k sebevědomí žen jako matek a umožníte jim tak vychovávat zdravé, svobodné a zodpovědné potomky, kteří tvoří základ demokratické společnosti. Věřte, že když budou lékaře potřebovat, rádi se na ně s důvěrou obrátí. Pokud Vám ovšem Váš strach nedovolí jim jejich odpovědnosti vrátit, nečekejte ani vy, že budete žít ve svobodné společnosti.
S pozdravem
Ivana Antalová
