5. listopadu 2015
SpongeBob v ponožkách
Jen tak pro radost :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Uvědomuji si sebe sama a intuitivně se otáčím tak, abych viděla na hodiny. Otvírám oči.
Jééé, ještě mám dvacet minut. I když, pokud bych vstala hned, zvládla bych ráno klidněji. Zavírám oči. Ten stresík mi za pár dalších minut blaženosti pod peřinou prostě stojí.
"Evulko, vstávej, dobré ráno miláčku. Pojď se vyčúrat, už musíme vstávat, abychom stihly školu." Chvatně a přitom jemně se snažím dostat dceru z postele. Nedaří se mi to.
"Když se vyčúráš, můžeš se koukat na SpongeBoba," lákám ji na její oblíbený animovaný seriál o oživlé a trochu naivní houbě na mytí.
Nereaguje.
Mé oči sklouznou na hodiny a cítím, jak moje nervozita stoupá. Zatínám zuby a stále milým hlasem pokračuji: "Pojď miláčku, odnesu Tě na záchod. SpongeBob se na Tebe už určitě těší."
Konečně se probírá. Pomáhám ji za ruce z postele. S úlevou sleduji, jak odchází na záchod. Chvatně zapínám televizi, připravuji hromádku s oblečením.
"Evičko, co chceš ke snídani? A prosím Tě, oblékej se." Koukám, že je naplno ponořena do dialogu kuchaře SpongeBoba s Krabsem, jeho šéfem ve fastfoodu. Rezignuji. Rozmačkávám banán, ten ji většinou chutná. Vložím ji misku do ruky, lžíci do druhé. "Prosím Tě, papej."
Sedám si na postel vedle ni a sundávám ji pyžamo. "Mami, pozor, já nevidím!" SpongeBob s tím nejlepším krabím hambáčem, tedy hamburgerem, v ruce se mi směje za zády. Začínám litovat, že jsem nevstala hned po probuzení. Mohla jsem se smát s ním. Tak jsem jen zaskřípala zuby a zhluboka se nadechla, abych zachovala klid. Za to si skutečně můžu sama.
"Au to bolí!" Ponožky natahuji moc vysoko. Čekám, až si je upraví. Uf, zvládla to překvapivě rychle. Ještě kalhoty, triko.
"Mikinu až potom!" "No dobře, tak se napapej a učeš." Hodím na postel hřeben.
Odcházím se ve spěchu obléct. Po paměti na sebe naházím oblečení, sepnu vlasy. Zahlédnu se v zrcadle, "Hmm, dobrý," usměji se.
"Evičko, prosím Tě, proč nejíš?" SpongeBob se právě Patrikovi, svému nejlešímu kamarádovi, chlubí krásným ananasovokrabím dortem, který sám připravil. Závidím mu jeho neustálé positivní naladění. Beru do ruky lžíci a přemisťuji banán z misky do Eviččiných úst. Jen si mlaská. Projedu hřebenem vlasy. "Mami, to bolí!" Vzdávám to.
Závěrečná znělka. Vypínám televizi. Boty, bundu. Odcházíme.
Výtah. Konečně se zastavím. Máme před sebou společnou čtvrthodinku při procházce do školy.
A příště, vstanu o těch dvacet minut dřív.
Ivana Antalová
Nenuťte ženy rodit doma
Vraťte porody do rukou těhotných žen a porodních asistentek. Věřte, že tím přispějete ke štěstí rodin, k sebevědomí žen jako matek.
31.10.2018 v 23:30
| Karma: 14,12
| Přečteno: 1018x
| Diskuse| Občanské aktivity
Ivana Antalová
Porodit s láskou
"Pouze národ dobře informovaných občanů, kteří znají cenu svých práv, nemůže být zotročen. Jenom tam, kde převládne ignorance, vzniká tyranie." Benjamin Franklin
1.8.2015 v 14:55
| Karma: 16,88
| Přečteno: 1710x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Moje zpětná vazba nemocnici, ve které jsem se narodila.
Vážený pane Březino, vážený pane Petrželko, obracím se na vás se zpětnou vazbou jako na nynější primáře gynekologicko-porodnického a dětského oddělení nemocnice v Uherském Hradišti, nemocnice, ve které jsem se narodila, a ve které se narodila také moje starší sestra a můj mladší bratr. Budu ráda, pokud vám tato moje zpráva bude positivní inspirací pro vaši činnost poskytovatelů zdravotních služeb, zejména k tomu, aby se každé ženě dostalo podpory porodit co nejlépe a každému dítěti podpory využívat uzdravující mateřskou náruč co nejvíce.
Ivana Antalová
Milí muži, nenechte si ničit u porodu své ženy
Již delší dobu se mi to honí hlavou. Sakra to fakt těm chlapům nevadí, když se jejich ženy vracejí po porodu z nemocnice tak dorasované? To si raději několik týdnů, měsíců či dokonce let nezašukají, nechají se bezdůvodně okrádat.
29.7.2014 v 10:00
| Karma: 37,81
| Přečteno: 20552x
| Diskuse| Občanské aktivity
Ivana Antalová
Dítě patří k rodičům - norma při poskytování služeb v porodnictví
Setkávám se s tím stále dokolečka. "Řekli mi, že nás na porodním sále nemá kdo hlídat a odnesli ho." "Doporučili mi, abych se vyspala, abych si po porodu odpočinula, že mi ji ráno přinesou, ale stejně jsem nemohla celou noc spát." "Po císařském řezu mi ji nosili jen na kojení, prý se to tak u nich dělá." "Říkali, že ví, že se v zahraničí klokánkuje, i když je dítě ventilované, ale oni to tak prostě nedělají." "Musím vydržet, až bude mít tu správnou váhu, abychom mohli být konečně spolu." Zeptám se: "A co chcete Vy?" Většinou přijdou těkavé pohyby očí, mlčení, po tvářích se začnou kutálet slzy. "Na to se mě ještě nikdo nezeptal." Nabídnu kapesníky.
8.4.2014 v 12:00
| Karma: 22,70
| Přečteno: 2540x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Otevřený dopis k nápravě zákona o občanských průkazech
Vážený pane Pecino, obracím se na Vás s naléhavou prosbou o sjednání nápravy týkající se zákona o občanských průkazech a věcech souvisejících.
10.10.2013 v 11:00
| Karma: 14,72
| Přečteno: 1164x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Ano pane Pařízku, hlavní změna by měla nastat v každém z nás.
Dnes jsem si se zájmem přečetla rozhovor se šéfem jednoho z perinatologickych center v Praze panem Antonínem Pařízkem. Zaujala mne zejména dvě témata, kterými se rozhovor zabýval. Použiji pouze části rozhovoru, které se vztahují k tématům. Celý rozhovor můžete najít podle zdroje níže.
6.9.2013 v 17:20
| Karma: 11,66
| Přečteno: 860x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Ze sukní do kalhot a zpět
... aneb na vlastních nohou rodit do vlastní náruče. Když byla moje maminka mladá, nosila většinou šaty nebo sukně. Doma mám schovanou fotku, na které je vyfocena v šatech, a poprvé těhotná. Na této fotce je také můj tatínek. Fotograf je zvěčnil rozesmáté a tak, že to vypadá, jakoby tatínek dával mamince pěstí do břicha.
Ivana Antalová
Rodiče jako hlavní pečovatelé o předčasně narozené děti v nemocnici
Kanada. Na první pohled to v torontské nemocnici vypadá, jakoby matky svým předčasně narozeným dětem chodily pouze oblékat šatičky a ponožky. Ve skutečnosti zde tráví mnohé z nich kolem 12 hodin denně v roli hlavních pečovatelek o své vlastní dítě. V péči o své vlastní dítě jsou partnery zdravotnickému personálu. Zpráva z nemocnice na Mount Sinai v Torontu mluví o"inovačním" programu zvýšené integrace rodičů do každodenní péče o jejich děti na novorozenecké JIP.
5.5.2013 v 15:45
| Karma: 17,86
| Přečteno: 2141x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Otevřený dopis řediteli fakultní nemocnice Olomouc k podpoře rodičů
Vážený pane Havlíku, obracím se na Vás se žádostí o intervenci a sjednání nápravy vedoucí k podpoře rodičů v kontaktu a péči o jejich děti na novorozeneckém oddělení fakultní nemocnice Olomouc v jakékoliv době.
Ivana Antalová
Volíme zodpovědného, nikoliv populistického prezidenta
Vážený pane Schwarzenbergu, jsme velmi šťastní, že jste postoupil do druhého kola prezidentských voleb a vyjadřujeme Vám podporu i v tomto nadcházejícím kole. Vaše spontánní vystoupení v divadle Archa, kde jste se přidal ke zpěvu naší národní hymny, nás velmi dojalo. Opět jsme se cítili jako v listopadu 1989, po tvářích nám tekly slzy. Jsme přesvědčeni, že s Vámi půjdeme cestou pravdy a lásky ke svobodě. A věříme, že si tuto cestu jako občané České republiky zasloužíme.
13.1.2013 v 22:00
| Karma: 22,16
| Přečteno: 2039x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Nezbytné předpoklady k uzdravení porodnictví v ČR
Před několika měsíci jsme se v našem úvodním příspěvku do diskuse o nutnosti proměny porodnictví „Osvoboďme porody od vedoucí úlohy lékařů“, věnovali svobodě volby porodu, kterou považujeme za klíčový předpoklad k uzdravení porodnictví a naší společnosti. Tento náš příspěvek můžete najít zde: http://ivanaantalova.blog.idnes.cz/c/283895/Osvobodme-porody-od-vedouci-ulohy-lekaru.html
Ivana Antalová
Otevřený dopis zaměstnancům neonatologických oddělení v ČR
Vážený pane primáři, vážení lékaři, lékařky, zdravotní sestry i další ošetřující personále neonatologického oddělení, již několik let je mi velmi blízké téma rodin s předčasně narozenými dětmi zejména proto, že jsem sama matkou šestileté dcery narozené ve 24. týdnu těhotenství. Mé zkušenosti s mými staršími dětmi, které jsem porodila v obvyklém termínu porodu spontánně a císařským řezem, mi daly pocítit na vlastní kůži ty obrovské rozdíly v rozvoji mých schopností postarat se o mé dítě, v mé jistotě ve vlastních rodičovských kompetencích, v mém mateřském sebevědomí. Nejenom tyto mé velmi těžké životní zkoušky, které jsem úspěšně zvládla, mi daly odpověď na nejdůležitější otázku, kterou jsem si kladla. Kde je moje místo v roli matky vlastního dítěte?
21.11.2012 v 20:25
| Karma: 20,32
| Přečteno: 1736x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Osvoboďme porody od vedoucí úlohy lékařů
aneb chutná to jako tenkrát... Je tristní, že ani 23 let od sametové revoluce u nás nemají ženy možnost svobodné volby porodu. Je to ostudné pro zemi, ve které po většinu této doby vládly pravicové strany, které se hlásí ke svobodě volby. Experti těchto pravicových stran tvrdí, že ženy svobodu volby porodu mají. Ovšem pod vedením lékařů. Za socialismu jsme také měli různé „svobody“. Ovšem pod vedením komunistů . Chutná to jako tenkrát.
Ivana Antalová
Díky tomu, že dokážu pomoct sobě, můžu pomáhat i ostatním
Děkuji mé přítelkyni Gaurí Chrastilové za velmi příjemný a podporující rozhovor, který se mnou stvořila.
20.6.2012 v 20:00
| Karma: 8,54
| Přečteno: 814x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Reakce na článek pana Cabrnocha "Jasné ne porodům doma!"
Vážený pane Cabrnochu, se zájmem jsem si na stránkách ODS, právě na den dětí, přečetla Váš názor na v poslední době velmi probírané téma "porody doma". Myslím si, že právě děti Vám za tento dárek nepoděkují, spíš Vás ukamenují a zodpovědní rodiče se k nim přidají.
1.6.2012 v 10:45
| Karma: 29,54
| Přečteno: 4797x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Moje cesta k životu
Moje maminka se narodila doma, na posteli, která stála pod oknem, podobně jako její tři starší bratři. Maminčin nejstarší bratr při porodu zemřel. Narození mé maminky byl jediný porod, kterému byl přítomen také její otec. Vztah mezi nimi byl po celý život ze všech vztahů mezi otcem a jeho dětmi vztahem nejsilnějším. Když můj dědeček zemřel a moje maminka ho se svým bratrem v rakvi holili, aby ho připravili na tuto jeho poslední cestu, oba s bratrem vnímali, jak se i v tuto chvíli více přiklání k ní, k jejímu hlasu.
16.5.2012 v 0:39
| Karma: 11,79
| Přečteno: 1168x
| Diskuse| Společnost
Ivana Antalová
Člověk nebo odpad?!
Když se ke mně před pár dny dostala informace o aktivitách pana Jiráska v jedné z našich nejznámějších porodnic, dělalo mi velký problém uvěřit tomu, co čtu. Nemohla jsem uvěřit slovům, která pronášel člověk, vědecký pracovník s několika tituly a spoustou ocenění. Dokonce i jeho vlastní syn si myslí, že zašel již moc daleko.
13.1.2012 v 19:22
| Karma: 22,67
| Přečteno: 2185x
| Diskuse| Společnost
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2733x
https://ivanaantalova.wixsite.com/pivilka-ivka
